Slavnost Těla a Krve Páně

Letošní Slavnost Těla a Krve Páně se v naší farnosti slavila bez tradiční mše svaté na farním dvoře. Déšť nás přinutil být jen v kostele. Ale družičky nepřišly o tradiční průvod se sypáním lístků z květů. Na závěr mše svaté vyšel průvod družiček a vytvořil květinový koberec pro monstranci s eucharistií. Čerstvě vysvěcený jáhen Martin Mokrý před kostelem požehnal městu a po návratu do kostela všem shromážděným.

Slavnost Těla a Krve Páně (až do Druhého vatikánského koncilu nazývaná „Božího těla“) se v katolické církvi slaví ve čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice. Svátek zavedl v roce 1264 papež Urban IV. Bylo to i zásluhou českého kněze Petra, který se chtěl při své pouti do Říma v roce 1263 zbavit svých pochybností o reálné přítomnosti Ježíše Krista ve svátosti Eucharistie. V italské Bolseně došlo k zázraku, který vyvracel pochybnosti dotyčného kněze o přítomnosti Krista v hostii. Po jeho konsekračních slovech začala z proměněné hostie skapávat na plátno (korporál) krev. Kněz o tom podal zprávu papeži, který byl právě nedaleko. Papež Urban IV. nechal celou událost prozkoumat a roku 1264 ustanovil eucharistický svátek pro celou církev. Zavedení svátku zdůvodnil ve své bule Transiturus, kde rozvinul nauku o eucharistii jako oběti i jako hostině. Krátce nato papež zemřel, což rozšíření svátku opozdilo. Až Klement V. na koncilu ve Vienně (1311–1312) zavedení svátku připomenul. Teprve nástupce Klementa V. papež Jan XXII. zveřejněním buly Transiturus v klementinských dekretáliích se zasloužil o celocírkevní rozšíření Slavnosti Těla a Krve Páně. Na tvorbě bohoslužebných textů pro slavnost se významnou měrou podílel teolog sv. Tomáš Akvinský.

Všechny forografie v plné kvalitě pro vyvolání naleznete v galerii Zonerama.

MV