Farní kavárna

Farní kavárně chybí pohodlná křesílka, romantické stolečky, luxusní zákusky, chlebíčky a široká nabídka kávových nápojů. A přesto je farní kavárna plně obsazena a je živoucí součástí našeho farního společenství. Proč a čím to?

Je to snad tím, že farní úřad dá souhlas s otevřením a zajistí materiální zázemí (místo, kávovary, sušenky)? Ne. Jsou to farníci, kteří za kavárnou stojí. Ale co je to za farníky, kteří se stanou na celé nedělní dopoledne provozními kavárny a obsluhou v jednom? Jsou to právě ti farníci a jejich známí, kteří objevili ve svém srdci obdarování od Pána (charisma) - schopnost pohostinnosti. A tento dar jim daný,  využívají ke službě druhým. Nevstupují do role číšníka, provozního, myčky nádobí, baristy z potřeby uznání od okolního světa či touhy po pochvale. Oni se dávají k dispozici druhým, rozdělují se o to dobré, co Bůh do nich vložil, aby to přineslo užitek ostatním.

Farní kavárna je tedy místem, kde nepotřebujeme najít špičkovou kávu a zákusek, ale jdeme si sem pro prožitek společného setkání, sdílení zkušeností, navázání či prohloubení přátelství. Je možné přirovnat ji k agapé v prvních letech života církve. A tak díky ní lze i tady a teď zažívat živé společenství církve, objevovat jednotu v různosti, vzájemně růst a podpírat se tam, kde potřebujeme.

P. Jaroslav Čupr