Víkend se sv. Martinem

Připomeňme si, co zaznělo v homilii:

Jak souvisí úryvek o vdově se slavností sv. Martina? Ježíš dává vdovu jako inspiraci. Ne v tom, že bychom měli darovat dva haléře. Ale v tom, dát jako ona všechno. Protože je to o vztahu. Nebo chcete-li o lásce. Ta vdova měla k Pánu Bohu vztah. A tak na něho myslela, uvažovala: „Bože, co Ti dám?“ Neměla nic víc, co by mohla dát, Jen dva měďáky. To bylo všechno. A ty mu přinesla. Dala všechno!! Aniž chce přitahovat pozornost, celá se mu s důvěrou odevzdává. Je jako Ježíš, který se také daruje svobodně, z lásky, celý, Otci… dá svůj život ve službě všem. A toto je cesta, kterou šel i sv. Martin. Odkládá jistotu, kterou má jako voják a jde novou cestou. Dává svůj život do rukou Boha. Za tím prosvítá z Písma známá a někdy těžko uvěřitelná skutečnost: Bůh chce tvé srdce. Nechce jen něco od tebe, ale chce tebe, protože se nejprve daroval Tobě. Obraz sv. Martina – architektonicky zrcadlí svatostánek, ale je za tím i hlubší symbol. Svatý Martin odráží tvář Krista. Dává, protože vidí toho druhého, protože nehledá sebe. A postupně objevuje, že může dát víc, sebe samého. Dává mu svůj život, čas, tím, že koná dobře své poslání, a snaží se vytvářet společenství s pokojnými vztahy. Úloha skutečně živé farnosti, skutečného společenství je v tom, že odhaluje tvář vzkříšeného Krista, tedy činí Krista viditelným. A protože je tvořena každým z nás, tak se můžeme ptát: Jak odrážím Kristovu tvář já? Kolik toho dávám Bohu? Kéž jsme štědří a velkorysí. A to i vůči druhým, aniž bychom čekali potlesk a vděk. Martin se vdovou i Kristem inspirovat nechal. A my?

Celé oslavy sv. Martina je možné si prohlédnout ve fotogalerii.